Úvod do literatury 19. století, romantismus

Úvod do literatury 19. století

-svět se mění:rozvoj techniky, přírodních i společenských věd /železnice, telegraf, dynamit,../

-19. st. je dobou střetu dvou rozdílných postojů ke skutečnosti:romantismu X realismu

-naposledy v literární historii má kniha výsadní postavení/ pak přijde doba nových médií/

- literatura už nemusí být nutně směrována výchovně a osvětově. Zdůr. estetické funkce

-vzniká literatura pro děti a mládež jako samostatná tvůrčí oblast

-v literatuře se objevují nová témata: lidská práva, sociální, ženská otázka, manželství, nevěra, erotika

- prosazuje se pojem světová literatura ve významu zlatý fond lit. děl /Stendhal, Balzac, Puškin, Hugo, Byron, Dickens, Goethe, Sachiller, Puškin, Dostojevskij, Poe, Melville, …/

- dříve literatura v zajetí univerzalismu, nyní se požaduje rozmanitost, touha pochopit cizí kultury. S tím souvisí snaha vymanit se z vlastenecké tendenčnosti a proniknout do světa, mj. překlady děl významných světových literatur

- dříve se osobní život autora objevoval v díle sporadicky. Nyní mluví autoři sami za sebe, dílo je často citovou zpovědí v dopisech, deníkových záznamech

- ve světě módní bohémství, vypjatý životní styl. U nás spisovatelé bojují o existenci, jsou stíháni cenzurou. Bohémství až v lit. 90. let. Nicméně velké osobnosti jako Mácha, Havlíček, Němcová nevedly usedlý život

- novinkou je profesionalizace literatury /spis. z povolání/ . Dříve psali kněží, učitelé, vědci

-literaturu ovlivňuje žurnalistika: vzniká umělecká reportáž, fejeton, čtení na pokračování /Květy/

-poezie má prestižní pozici/romány ve verších, dramatické básně/

-volný verš jako možnost vyjádřit svět v pohybu a mnohotvárnosti . U nás generace 90. let

-proměna dramatu – zniternění

-román v 18. st. pokládán za nemravný, nyní má výsadní postavení. R. epistolární, deníkový, vývojový, citové výchovy, ztracených iluzí

-lit. typy: rozervanec, outsider, žebrák, štvanec, sirotek, prostitutka, dělník, zbytečný člověk

 ROMANTISMUS

-umělecký směr, ale zároveň pocit a životní postoj člověka ke společnosti a světu. Prosazuje se na konci 18. a v 1. pol. 19. st. Název je odvozen od románu, moderního slovesného útvaru, v němž obraznost a citovost převládaly nad rozvážnou rozumovostí.

-autoři vystupují jako silné osobnosti, které se bouří proti pokrytecké a konvenční společnosti. Ve svém boji jsou zpravidla osamoceni a nepochopeni.

-romantismus vznikl jako výraz zklamání nad výsledky VFR. Její ideály /volnost, rovnost, bratrství/ zůstaly nesplněny a ve světě začaly vládnout peněžní vztahy.Svět se člověku odcizuje a navozuje pocit osamění. I láska je plná proradnosti.

-zákl. principem rom. je rozpor snů a reality, touhy a omezených možností. Romantik touží po lásce, spravedlnosti, čistých vztazích, ale zároveň si uvědomuje, že jsou tyto hodnoty nedosažitelné, a tak se zmítá v zoufalství .

-rom. si libují v návratu do minulosti/středověk/ nebo umisťují své děje do exotických krajin, do přírody. Hrdinové jsou postavy z okraje společnosti-cikáni, vyhnanci, zločinci, bouří se proti společnosti,jejich odpor je však marný.

-stále je v oblibě lidová poezie

-rom. láska je touha po ideálu, který je nedosažitelný. Je tedy nešťastná, zklamaná, podvedená.