Světová poezie 2. pol. 20. st.

                Světová poezie 2.pol. 20.století

 Světové poezii se po 2.sv.válce daří, zejména 50.a60.léta mohou být považována za zlatý věk básnictví. Rozvíjejí se nejrůznější podoby a směry: spirituální, metafyzická, ideologická poezie, také poezie tzv.všedního dne, jak tomu bylo i u nás ve Skupině 42 a kolem časopisu Květen, v Německu Skupina 47, ve Francii poezie J. Préverta, ...

V 60.letech měla velký ohlas u mladé generace zpívaná poezie. Písničkáři se stali samostatnou oblastí hudby. Silný impuls vyzařoval ze San Franciska z vydavatelství City Lights Books, které vedl L. Ferlinghetti.

Poezie se tak vrací ke svým kořenům, sbližuje se s hudbou lidovou, jazzovou, rockovou, beatovou. Básně se často mění v protestsongy-proti válce, jadernému zbrojení, proti establishmentu, proti konzumnímu životu,...

Sbližuje se i s výtvarným uměním, vytvářejí se verbálně-výtvarné kompozice, jež navazují na Apollinairovy Kaligramy, nyní se však opírají o principy moderní matematiky a logiky. Tato poezie se vnímá hlavně vizuálně, podstatou je intelektuální a asociační  aktivita čtenáře.Mluví se o konkrétní poezii. Ze slov a písmen vznikají verbálně-výtvarná seskupení, jejichž cílem není vypovídat o psychice ani o světě. Jde o jazyk sám.

V USA byl idolem poválečných básníků W.Whitman.Podněty nacházeli také v černošských, asijských, indiánských kulturách.Snad největšími osobnostmi byli :

Allen Ginsberg 1926-1977

Příslušník beatnické generace, psal poezii pro přednes a veřejné čtení po kavárnách a barech za doprovodu jazzu. Pocházel z rusko-židovské rodiny, hodně cestoval, navštívil r.65 i Československo, ale byl vypovězen. Jeho 1.Bb vyvolala skandál, stal se vedle Kerouaca a Ferlingettiho představitelem sanfranciské renesance. Je symbolem amer.protikultury, hlavním tématem je u něj kritika amer. společnosti.

Kvílení - skladba byla označena za amorální pamflet a autor postaven před soud. Báseň sdělovala, že G.generace je zničena šílenstvím, drogami, alkoholem, penězi . Proti tomu byla postavena svatost – dobrota duše, charita, víra,...

Bob Dylan 1941 – Američan židovského původu, spojil všechny významné kulturní proudy své doby ze Západu, Východu, Ruska, Evropy, lidovou, černošskou kulturu.  Působil svou obrazností i osobním zaujetím Vycházel často ze svého života.

Lawrence Ferlinghetti 1919

Vedl výše jmenované nakladatelství. Nazval ho podle filmu Ch. Chaplina Světla velkoměsta. Základní hodnotou jeho poezie psané volným nerýmovaným veršem je svoboda.Básník má evropské kořeny a najdeme u něho řadu odkazů na evropskou kulturu.Přesvědčuje čtenáře, že svět je  pořád „báječné místo k narození „ .

Velká Británie

 V Anglii si obrovskou popularitu získali Beatles, byli za svou činnost povýšeni do šlechtického stavu. Liverpool bylo v 60. Letech nejdivočejší angl.město, mladá kultura se tu tvořila v klubech, na předměstích, ve školách,... Byla spojena s pop-music, happeningy, pantomimou, strhávala poezii z akademických výšin do víru obyčejného života.

Velkou oblibu získal i Skot Donovan Leitch.Jeho texty stejně jako Beatles pojmenovávají obyčejné věci-vítr, slunce, pláže, květiny.Souzněly s hnutím hippies.

 Kanada

  Joni Mitchell: její tvorba má také blízko k hippies.  její píseň Woodstock byla považována za hymnu hnutí dětí květin a svobody.

   Leonard Cohen 1934   milostné písně souzněly s hnutím hippies

Francie

 Jacques Prévert 1900-1977

Básnický kronikář pařížského života, velmistr šansonu, zpívané poezie. Píše mírně epickou poezii, drobné dějové epizody, jakési filmové scénáře.Pohyboval se v ulicích, kavárnách, pozoroval a poslouchal, zaznamenával. Své záznamy nosil po kapsách a na popud nakladatele je vydal knižně: Slova Bb. Poezie , která zpívá, poezie mluvené řeči. Podstatný je rytmus, zvuky, slovní hříčky, spontánní rýmy, výčty motivů/enumerace/.

Mladším pokračovatelem je Georges Brassens 1921-1981. Byl ztělesněním svobody a prostoty, opovrhoval konvencemi přednesu,odmítl dokonce Velkou cenu za poezii, kterou mu udělila Franc.akademie. Více si cenil dopisu od pařížských prostitutek. Jeho písně byly  poezií všedního dne, bývá nazýván i novodobým Villonem.

Pojmem je i písničkář Jacques Brel – 1929-1978

 Německo

Poezie německy mluvících zemí  má  po válce podobu existenciální. Básníci a prozaici Skupiny 47 chtěli vyslovit pocit generace, která se po skončení války ocitla v troskách. Jedinou hodnotou byl holý život. Smutek světa, motivy ztracených duší, hledání naděje, víry a lásky  najdeme u Güntera Eicha, autora s osobní válečnou zkušeností.

Tématicky rozlehlejší a kriticky angažovanější poezii píše Hans Magnus Enzensberger  Nar. 1929.Nesmiřuje se s beznadějí, chce se vzbouřit absurditě života a světa.

Poezii v duchu Rilkeho a Trakla psal Helmut Heissenbüttel 1921. Jeho doménou je však konkrétní poezie/viz výše/.

Rusko

V Rusku byla ještě dlouho po válce ústředním tématem válka, osudy vojáků i lidí mimo frontu. Poezii patosu a heroismu doplněnou o intimní motivy lásky psal Stěpan Ščipačov – Sloky lásky.

Písňovou poezii psal Bulat Okudžava 1924-1997: nepatetické, všední příběhy o lásce, přátelství. Zpívajícím básníkem byl i Vladimír Vysockij-1938-1980: kritický postoj ke společnosti, omezující svobodu  člověka .Působil v divadle Na Tagance.

Kytarovým básníkem byl Andrej  Vozněsenskij , varování před  stalinismem vyslovil např. Jevgenij Jevtušenko.

Josif Brodskij, nositel NC 1987, předpověděl už v roce 1969 zánik Sovětského svazu. Žije v USA od r. 1972.