Literatura doby husitské, Jan Hus

Literatura od počátku 15. st. do 70. let 15. st. je ve znamení společenského napětí a nepokojů. Vznikají žánry spojené se společenskou potřebou: polemiky, agitační spisy, manifesty, kázání, písně, satira. Od 30. let se psaly také traktáty a zábavná literatura.

JAN HUS / asi 1369 - 1415/

Narodil se v Husinci u Prachatic. Vystudoval KU, poté na ní půspbil jako učitel a pak rektor. Měl podíl na vydání Kutnohorského dekretu r. 1409, kterým se upravoval poměr hlasů českých a cizích studentů na univerzitě. Dříve měli cizinci 3 hlasy ,Češi jeden, nyní se poměr obrátil. V důsledku toho k nám přestali chodit cizinci studovat a Karlova univerzita klesla na čas do provinčnosti.

Hus kázal v Betlémské kapli, kritizoval nedostatky, usiloval o nápravu společnosti a církve. R.1412 odsoudil papežem povolený prodej odpustků . Tím byl dán do klatby a musel opustit Prahu.

Byl povolán na církevní koncil do Kostnice, kde doufal, že mu bude poskytnut prostor, aby své názory obhájil. Doufal, že v okruhu učených duchovních bude veden jakoby univerzitní spor, jenže tomu bylo jinak. Jeho názory byly označeny za kacířské a Hus byl nucen k jejich odvolání. Když odmítl odvolat, byl sněmem odsouzen k smrti upálením. Tak se také stalo- 6. 7. 1415.

Tvorba

Psal latinsky pro učené publikum a česky pro obyčejný lid.

Latinské spisy: De ecclesia /O církvi/ : Hus vyjadřuje názor, že hlavou církve je Kristus a křesťanem každý, kdo nespáchal žádný těžký hřích. Tím popíral výsadní postavení papeže v církvi.

De sex erroribus / O šesti bludiech/ - spis s podobnou tématikou jako O církvi

De ortographia Bohemica / O pravopise českém/ - autorství Husa v případě tohoto spisu není zcela jisté. Jisté je, že se snažil o zjednodušení pravopisu zavedením diakritiky místo spřežek/ nabodeníčko krátké a dlúhé/

České spisy: Knížky o svatokupectví : krikita obohacování církve a kritika celé společnosti, která se na tom podílí

Dcerka: spis nabádal ženy a dívky ke správnému životu

Výklad Viery, Desatera a Páteře: výklad dvou základních modliteb a starozákonního Desatera

Postila: soubor traktátů, které sloužily jako kázání / post illa verba - po těchto slovech, t.j.po slovech evangelia /

listy: Hus psal z Kostnice dopisy svým blízkým a známým. Nejznámější je z 10. 6. 1415. Prosí všechny vrstvy společnosti, aby plnily své povinnosti, vyzývá k lásce.

Hus hájil pravdu, žil v pravdě, nakonec pro ni i zemřel. Je příkladem velké osobní statečnosti . Nemáme v historii mnoho takových lidí, kteří by za své přesvědčení byli ochotni položit život. Proto bychom si ho měli vážit. Je velkou postavou našich dějin.

Literatura doby husitských bojů

písně: Ó, svolánie konstanské

          Povstaň, povstaň, veliké město pražské

          Ktož jsú boží bojovníci          

Píseň slavné Koruny české

z protihusitských pozic: Viklefice / parodie husitských žen, narážka na Johna Wicliffa-počeštěně Viklefa,Angličana,  jenž měl podobné názory jako Hus/

          Nuž vy ševci viery nové/parodie husitské písně Nuž křesťané viery pravé /

Budyšínský rukopis: Žaloba Koruny české

                              Porok Koruny české

                              Hádání Prahy s Kutnou Horou - hádá se Praha na straně husitů s K.H. na straně císaře Zikmunda a papeže.   Alegorický spor .Kristus na závěr přisuzuje vítězství Praze.

Václav, Havel, Tábor - spor z protihusitských pozic

Vavřinec z Březové - Husitská kronika - latinsky psaná, zaměřená proti radikálním husitům.

 Doznívání husitství 30.- 70. léta 15. st.

Petr Chelčický : přesně neznáme jeho jméno, křestní je jisté, pocházel z okolí Chelčic.

                        Studoval spisy Husa, Štítného, Viklefa. Psal česky. Hájil zásadu neodporovat zlu fyzickým bojem. Zastánce společenské rovnosti.

O boji duchovním

O trojiem lidu /odsuzuje dělení společnosti na 3 stavy: panský, duchovní, poddaný/

Postila

Sieť viery pravé: příčinou zla je světská moc církve. Síť víry trhají největší hříšníci - papež a král, strhnou s sebou pak i malé "ryby". Síť vlastně loví lidi ke spasení.

Člověk má bojovat se sebou samým. Nemstít se, aby násilí nevyvolalo další násilí.

Podobné názory jako Chelčický měli např. Tolstoj, Dostojevskij.

Na Ch. učení navázala nová církev , která se oddělila od utrakvistů. Jmenovala se jednota bratrská , její členové si mezi sebou říkali bratře, sestro. Vedl ji Řehoř Krajčí. Existovala od r. 1467. Sídlo měla v Kunvaldu  v Orlických horách.

Zastáncem j.b. byl i Jan Rokycana- jeden z mužů kolem Jiřího z Poděbrad.

Deník panoše Jaroslava / o cestě k fr. králi/

Cestopis Václava Šaška z Bířkova / cesta po Evropě /     

Tyto knihy naznačují humanistické pojetí člověka a světa.