Středověká literatura na našem území

11.03.2009 20:14

 

Literatura raného středověku

-staroslověnské kořeny našeho písemnictví - 9. století

Počátky naší vzdělanosti souvisejí s příchodem Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu roku 863. Přišli na žádost velkomoravského knížete Rastislava adresovanou byzantskému císaři Michaelu III. Rastislav chtěl čelit rozpínavosti východofranské říše, a tak se obrátil na jiné církevní centrum než bavorské.

     Oba bratři patřili k významným vzdělancům své doby. Konstantinovi přezdívali "filozof"- filozofii vyučoval a v diskusích porážel všechny soupeře. Byl geniálním filologem- vymyslel hlaholici, t.j. písmo pro staroslověnský jazyk, kterým mluvili obyvatelé v okolí  Soluně,kde bratři žili.  Do tohoto jazyka přeložili četné náboženské texty, aby jim rozumělo obyvatelstvo u nás. Hlaholice vznikla na základě malé řecké abecedy.

Staroslověnština pak hrála po 2-3století v jihovýchodní Evropě stejnou roli jako na západě latina.

Metoděj byl spíše organizátorem a diplomatem. Oba měli literární nadání.

O jejich misi na VM píše velmi poutavě Jindra Jarošová v knize Svatí kacíři.

Na VM pracovali asi tři a půl roku. Pak se vydali do Říma, aby obhájili stsl. jako 4. liturgický jazyk- vedle hebrejštiny, řečtiny, latiny. Konstantin vstoupil v Římě do kláštera a přijal jméno Cyril. Zde taky po čase zemřel. Metoděj se vrátil na VM jako arcibiskup moravský a panonský. Byl zajat a vězněn bavorskými kněžími, později na papežův zásah propuštěn. Na VM působil od r. 873 do své smrti r. 885.

Během Svatoplukovy vlády se VM orientovala na západní obřad a po Met. smrti byli jeho žáci vyhnáni. Uchýlili se většinou do Bulharska, kde byla vytvořena cyrilice/ z velké řecké abecedy/, ta se později stala základem azbuky.

Poslední baštou stsl. vzdělanosti u nás byl Sázavský klášter, zal 1032.

Překlady: překlad NZ a části SZ

              Kyjevské listy - překlady latinských modliteb

              Nomokánon - z řečtiny, sborník církevněprávních předpisů

              Zakon sudnyj ljudem - soudní zákon pro laiky

Původní tvorba: Proglas - veršovaná předmluva k překladu evangelia, vyzdvihuje nutnost opory víry v knihách a přijetí lřesťanství v jazyce sro-

                                       zumitelném Slovanům

                        Život Konstantina, Život Metodějův: dříve se jim říkalo Panonské legendy, ale texty jsou spíše historické. Život K. je

                                                                               rozsáhlejší, umělecky výraznější. Oba spisy jsou obranou života obou bratrů.

 

- Vztahy stsl. literatury a latinské tvorby - 10. a 11. století

Po zániku VM se těžiště kulturního života přesouvá do Čech. Po založení pražského biskupství r. 973 se stsl. liturgie potlačuje, nakonec je v 11. st. zrušena. Stsl zaniká se zrušením Sázavského kláštera koncem 11. st.

Z 10. st. je duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny: má stsl původ, jak dokazují některé tvary a slova,je to prosba o mír, úrodu, spasení. Hrála roli státní hymny, je prostá a přitom monumentální.

Psaly se hlavně legendy: zpočátku to byla spíše historická vyprávění, teprve později využívala nereálné motivy - zázraky. Tématem byly osudy českých historických osobností :Ludmily, Václava, Vojtěcha, Prokopa.

stsl: První stsl legenda o sv. Václavovi

       Druhá -"-  -"-   -"-                            na základě latinské legendy biskupa Gumpolda. Leg. se zázraky

lat.  Fuit in provincia Bohemorum / Byl v zemi české.../

     Kristiánova legenda - Vita et passio sancti Venceslai et sanctae Ludmilae : typická sřv. legenda. Vypráví také o stsl. vzdělanosti, obhajuje působení K. a M. na Velké Moravě. Chápe český stát jako kulturního nástupce velkomoravské staroslověnské vzdělanosti.

Psaly se i legendy o sv. Vojtěchovi, prvním pražs. biskupovi , kt. zemřel mučednickou smrtí.

Vznikala tzv. receptivní tvorba - opisovaná v klášterech, krásně ilustrovaná / iluminace - miniatury knižních ilustrací /. Vyšehradský kodex - korunovační evangelistář krále Vratislava.

V lat. textech se od 12. st. objevují glosy - česká slova .

 

- Vítězství latiny a první stopy užití češtiny , 12. - 13. st.

Hlavním tvůrcem a konzumentem literatury je duchovenstvo. Rozvíjí se tedy latinská tvorba, v tomto období ji představují dva žánry: kronika a liturg. drama.

Chronica Bohemorum/ Kronika česká/ - Kosmas /viz referát /

 

 

 

 

 

 

Liturg. drama bylo spjato s vánočními a velikonočními obřady- tzv oficii.

Návštěva božího hrobu - Visitatio sepulchri

Nejstarší česká lit. památka - duch. píseň Svatý Václave: umělecky na vyšší úrovni než Hospodine,...Má sloky, rýmy, epiteta,...Také hrála úlohu slavnostního chorálu i při světských příležitostech.

Ostrovská píseň

Opatovický homiliář

Hebrejské  písemnictví na našem území

 

Německé písemnictví na našem území

 

            

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode