Renesanční humanismus v českých zemích

Období vymezujeme od 70. let 15. stol. do 20. let 17. stol. Rozlišujeme tři fáze: raný humanismus: 70. léta 15. st. - 20. léta 16. st.

                                                                                                                       zobecněný humanismus : 20. léta 16. st. - 70. léta 16. st.

                                                                                                                       popularizovaný humanismus: 70. léta 16. st. - 20. léta 17. st.

Ojedinělé humanistické projevy se objevily už v době Karla IV./dopisoval si s Petrarkou/, ale neměly charakter programu. Human. program s vazbou na evropskou renes. literaturu se hlásí ke slovu za vlády Jiřího z Poděbrad. Do té doby tedy spadá začátek renesančního humanismu v českých zemích.Ukončen je bitvou na Bílé hoře 1620.

-zápas šlechty a měst o hospodářská a politická privilegia

-rozvoj knihtisku, růst vzdělanosti

-kulturní život určován měšťanstvem

-úsilí o vzdělavatelnou tvorbu- naučnou literaturu v národním jazyce, která by měla estetické hodnoty

Myšlenkovému pohybu nepřála příliš pražská univerzita, proto odcházejí nadaní studenti za vzděláním do ciziny, zej. do Itálie. Humanismus je v první fázi omezen na učenecké kroužky. V tomto okruhu vznikala díla latinská. Většinou šlo o nápodobu antických vzorů.

Záhy si však human.ideje osvojili i vzdělanci měšťanského původu, hlásící se k reformaci. Ti dávali přednost češtině a tvořili národní proud  českého humanismu. Pojímali literaturu více prakticky, jako prostředek poznání. Estetická funkce lit. ustupuje funkci poznávací a vzdělávací.

Hlavní oporou human. vzdělanosti se u nás stala postupně jednota bratrská.

V českých zemích tedy došlo ke svébytnému prolnutí humanismu a reformace. Renesanční chuť do života, smysl pro pozemské radosti, hravost se vyskytovaly jen vzácně.

RANÝ HUMANISMUS

Latinsky: JAN z RABŠTEJNA - Dialogus: fiktivní rozhovor autora se třemi mluvčími, posuzuje situaci, kdy papež zbavil trůnu Jiřího z Poděbrad.Vyjadřuje právo lidí na různé názory ve vztahu ke světské a církevní moci.

BOHUSLAV HASIŠTEJNSKÝ Z LOBKOVIC -psal příležitostnou poezii: Ad sanctum Venceslaum satira : kritika současníků, kteří nepečují o blaho vlasti .

Česky: VIKTORIN KORNEL ZE VŠEHRD - Knihy devatery /O práviech, o súdiech i o dskách Země české knihy devatery/ usiluje o posílení práv měst

Přeložil Knihy o napravení padlého  od Jana Zlatoústého / jeden z církevních Otců/ . V předmluvě k překladu vyjádřil program národního humanismu: český vzdělanec má psát česky a obětovat soukromé zájmy zájmům veřejným .

ŘEHOŘ HRUBÝ Z JELENÍ: přeložil Chválu bláznovství od E. Rotterdamského, kde je kritika různých nešvarů, včetně církevních.

Typickou renes. zábavnou literaturu nahrazuje u nás český překlad 11 novel Dekameronu. Pořídil ho syn Jiřího z Poděbrad - Hynek z Poděbrad. Připojil i jednu novelu vlastní. Je také autorem básně Májový sen.

Renes. vztah k životu najdeme v knize Frantova práva. Jde o parodii cechovních předpisů a exempel kazatelů.

Ústně se šířily historky o Janu Palečkovi.

ZOBECNĚNÝ HUMANISMUS

Hum. proniká do širších vrstev a do jednoty bratrské. Stále vedle sebe existují hum. latinský a český.

Lat.: JAN DUBRAVIUS - Rada zvířat: human. pojetí panovníka, důraz na čest, spravedlnost

Čes.: MIKULÁŠ KONÁČ Z HODIŠKOVA: Pravidlo lidského života: adaptace Bídpajových bajek

BENEŠ OPTÁT, PETR GZEL, VÁCLAV PHILOMATES : Gramatika česká v dvojí stránce - jde spíše o jazykovědné postřehy,ne o ucelenou gramatiku

MARTIN KUTHEN - Kronika o založení země české : kronika z kališnických pozic

VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN - Kronika česká : z katolických pozic, často domýšlí historii, ale kronika byla velmi oblíbená díky jadrnému lidovému jazyku a schopnosti autora poutavě vyprávět.

TADEÁŠ HÁJEK Z HÁJKU - překlad Matthioliho Herbáře do češtiny

OLDŘICH PREFÁT Z VLKANOVA - Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestiny: cestopis

Největší osobností období je JAN BLAHOSLAV /1523 - 1571/: pocházel z Přerova, jako člen JB získal vzdělání na protestantských univerzitách hlavně v Německu. Působil jako biskup JB v Ivančicích, pečoval o bratrský archiv a tiskárnu.

Musica : text o hudební teorii a praxi. Vznikl při autorově práci na Šamotulském kancionále, což byl sborník duchovních písní, který Blahoslav sestavil,upravil a přidal několik vlastních.

Filipika proti misomusům - polemika s nepřáteli vzdělání v JB

Překlad Nového zákona: stal se součástí Bible kralické. Ta vyšla v letech 1579 - 1594 v šesti svazcích s bohatým poznámkovým aparátem. Zasloužili se o ni kromě Blahoslava také filologové JB, kteří ji překládali z původních jazyků, nikoli z Wulgáty. Jazyk Bible kralické měl vliv na ustálení spisovného českého jazyka ,a na Slovensku dokonce plnil funkci spis. jazyka do 19. st., říkalo se mu bibličtina. /Kralice - exkurze/.

Blahoslav napsal také Gramatika česká - kritický komentář ke gramatice autorů Optáta, Gzela, Philomatese.

POPULARIZOVANÝ HUMANISMUS

Zlatý věk české lit., doba Veleslavínova

V tomto období je česky psaná lit. nejpočetnější a má vytříbenou úroveň.

DANIEL ADAM Z VELESLAVÍNA: historik, absolvent pražské univerzity. Oženil se s dcerou známého pražského tiskaře Jiřího Melantricha z Aventýna, spolupracoval s ním a později jeho dílnu převzal.Byl za své zásluhy povýšen do šlechtického stavu a téměř 40 autorů napsalo elegii na jeho smrt, což svědčí o jeho významu v té době.

Neusiloval o původní tvorbu, překládal, vybíral díla pro tisk, jazykově je upravoval. Human. myšlenky jsou obsaženy v předmluvách. Jediná jeho původní práce je Kalendář historický : k jednotlivým dnům v roce jsou přiřazeny události z různých dob, některé jsou podrobněji rozepsané a zhodnocené.

Kroniky dvě o založení země  české: shromáždil kolem sebe skupinu historiků, kteří překládali a upravovali.

BARTOLOMĚJ PAPROCKÝ Z HLOHOL - polský šlechtic žijící na Moravě. Psal genealogické spisy / původ šlechtických rodů/

MIKULÁŠ DAČICKÝ Z HESLOVA - historik, básník. Provokoval obyvatele Kutné Hory svým nevázaným životem.Jeho dílo Paměti je historickým spisem. K němu vznikl komentář Prostopravda - básnické satiry zaměřené na kutnohorskou společnost. Dačický se stal posavou dramat L. Stroupežnického - Cech panen kutnohorských, Zvíkovský rarášek/ také zfilmováno/.

JAN CAMPANUS VODŇANSKÝ - mistr pražs. Karolina. Autor dramatu Bretislaus - latinsky.Bylo vlastenecky zaměřené a nesmělo se hrát. Autor se stal hlavní postavou v románu Mistr Kampanus od Z. Wintra.

Na poč. 17. st. vycházejí knížky lidového čtení:vznikly z lidových vyprávění, měly poutavý děj a poučnou tendenci. O Palečkovi, o Enšpíglovi, o Ezopovi, o Faustovi.

cestopisy: Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic - Putování aneb Cesta z království českého do města Benátek...- sám svůj cestopis ilustroval a zapsal v něm i hudební skladbu, kterou složil u Božího hrobu v Palestině.

Václav Vratislav z Mitrovic: Příhody: zážitky z diplomat. cesty do Turecka

Václav Budovec z Budova - Antialkorán : hledá rozdíly mezi islámem a křesťanstvím. Popraven na Starom. náměstí 1627.

Karel starší z Žerotína . politik, moravský zemský hejtman. Do human. lit. patří jeho korespondence s významnými osobnostmi, psaná v pěti jazycích.

Šimon Lomnický z Budče - básník, dramatik. Kupidova střela - mravoučný text, pranýřuje nevázané sexuální chování.