Petr Bezruč

22.04.2009 19:53

PETR BEZRUČ

Žil v letech 1867 - 1958. Vlastním jménem Vladimír Vašek. Pocházel z Opavy, narodil se v rodině vlastence a národního buditele Antonína Vaška, který mj. vystupoval proti pravosti RKZ.

Bezruč vystudoval gymnázium a začal studia na Karlově univerzitě,obor klasická filologie. Studia nedokončil, vrátil se na Moravu. Pracoval v Brně jako poštovní úředník. Krátce ve stejné profesi působil ve Frýdku-Místku/ v 90. letech/. Pobýval také v Kostelci na Hané.

 

Jeho tvorba byla ovlivněna hlavně silným zážitkem života ve Slezsku - poznal bídu a otřesné životní podmínky prostých lidí na Frýdecko -Místecku,poznal tamější útisk ze strany Německa /dědictví pruských válek /, Polska, sociální bídu, tvrdý život. Zřejmě psal také pod vlivem těžké nemoci , která mu způsobovala fyzické utrpení, a nepochybně také nešťastného milostného života. Jeho básně jsou citově silnou výpovědí. S generací 90.let jej spojují prvky symbolismu /stylizuje se do různých podob, v básních najdeme časté symboly/, s generací následující pak vzdor, vzpoura proti společnosti, revolta.

Nestál o publicitu. Vydával básně pod pseudonymy, i když byla jeho identita prozrazena, nestál o pocty a uznání. Pro titul národního umělce si nejel, museli mu ho přivézt do Kostelce. Zřejmě se řídil zásadou, ať promlouvá dílo samo o sobě.

     Jeho sbírka Slezské písně se rodila postupně. Nejdříve zasílal jednotlivé básně do redakce časopisu Čas, vydávaného Janem Herbenem. Ten neznámého básníka vyzval, aby poslal další. Souhrnně byly vydány r. 1903 pod názvem Slezské číslo. Jako Slezské písně vyšly r. 1909. Autor do básní v průběhu času dosti zasahoval, často ne ku prospěchu díla. Za reprezentativní se považuje vydání z roku 1928.

     Sbírka je pojata jako osobní zpověď. Autor se stylizuje v některých básních do podoby poutníka, prochází slezským krajem a komentuje,co vidí.Tomu odpovídají i názvy básní: Hučín, Tošonovice,...

Nejpůsobivější je v básních, kde vystupuje jako mluvčí slezského lidu, lidový pěvec - bard- který je součástí davu utlačovaných a chce vyslovit všechnu jeho bídu. Jmenuje konkrétní utlačovatele, užívá hyperboly, sarkasmy, ironii, slezské nářečí, jaho básně vyznívají vášnivě a autenticky. Ostrava, Já, My, Škaredý zjev, 70 000,...

    Ve sbírce jsou také balady, smutné epické příběhy - Maryčka Magdónova, Kantor Halfar. Milostný motiv má báseň Jen jedenkrát.

     Občas se objevují pochyby o tom, zda je P.B. autorem Slezských písní. K těmto názorům vede vědce např.fakt, že Bezruč žil na Ostravsku 2 roky, je proto s podivem, že život tam poznal tak dobře a uměl ho tak přesně vyjádřit. Dalším důvodem je i fakt, že na jedné straně byl rebelem, kritikem společnosti v básních, na druhé straně loajálním rakousko- uherským občanem, úředníkem veřejné instituce. Pochybnosti vzbuzovaly také zásahy do básní.

     Kromě Slezských písní je Bezruč autorem delší básnické skladby Stužkonoska modrá a některých dalších básní a povídek, jež zůstaly ve stínu jeho hlavního díla.

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode