Někteří autoři generace anarchistických buřičů

29.04.2009 20:30

 Fráńa Šrámek - 1877-1952

 

 

 

Jeho dětství a mládí je spjato s Pískem, Sobotkou a posléze Prahou, kde začal studovat práva, než musel nastoupit na vojnu. Od r. 1903 se věnoval literatuře. Za antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní a za účast na demonstracích byl dvakrát vězněn. V 1. sv. válce byl na frontě, poté žil v ústraní. Pochován je v Sobotce.

Psal sociální, milostnou a antimilitaristickou poezii.

Života bído, přec tě mám rád -Bb, sociální poezie. Někdy psány formou lehkého popěvku, ale odkrývají vážný problém/bída, prostituce,.../

Modrý a rudý Bb- protiválečná poezie.Píše o krutosti a nesmyslnosti války- např. v básni Raport nebo Píšou mi psaní . Barvy v titulu jsou symbolické - modrá byla uniforma rakouské armády, červená byla barvou anarchistů.

Splav Bb- milostná poezie ,citové a erotické prožitky jsou spojeny s přírodním děním.Šrámek se těmito básněmi stal představitelem naturismu a vitalismu v české poezii.

Melancholie a životní rezignace stárnoucího básníka je ve sbírkách Nové básně, Ještě zní, Rány a růže.

Psal také prózu, hlavně o citovém životě mladých lidí.Největší čtenářský ohlas měl román Stříbrný vítr:vypráví o dětství a mládí Jana Ratkina. Vyrůstal v rodině s despotickým otcem a churavou, slabou matkou. Je osamělý a velmi citlivý. K otci neměl moc dobrý vztah, na rozdíl od strýce Jiřího, bohéma, který spáchal sebevraždu. Ve škole se zastane svého spolužáka, kterého ponižuje matka. Postupně dospívá během studií na gymnáziu. Brání se proti pokrytectví dospělých, proti slídivým praktikám na škole, přátelí se s podobně založenými studenty Zachem a Valentou. Prožije si první erotickou zkušenost se starší vdovou a pak i s mladou prostitutkou. Skutečnou lásku pocítí až k Aničce, s níž se setká cestou domů na prázdniny. Když přijíždí podruhé, Anička už o něj nestojí. Bolest však Ratkin bere jako vítězství- opouští svět dětství a je váben životem .

Stříbrný vítr je tady symbolem mládí, naděje, radosti ze života.Významnou roli hraje příroda, která zrcadlí duševní stavy hrdiny.Próza je lyrizovaná, až impresionistická. Zachycuje dojmy, náladu okamžiku, smyslové vjemy.

Román je také o rozporu mládí a společenských konvencí, o nepochopení dětí a rodičů, studentů a profesorů,o pokrytectví a maloměšťácké morálce.

Román byl zfilmován r. 1954 - Václav Krška, hl. role E. Cupák .

Tělo R - citové a erotické prožitky mladé ženy. Vitalistický román

Žasnoucí voják - Pp - vlastní válečné zkušenosti

Léto, Měsíc nad řekou - dramata. V Měsíci nad řekou píše o sjezdu absolventů gymnázia a tím konfrontuje mladické sny a realitu, nenaplněná životní přání, rezignaci .Zfilmováno taktéž V. Krškou.

 

Karel Toman 1877 - 1946

Vl. jménem Antonín Bernášek. Nedokončil práva. Cestoval po Evropě, pracoval pro noviny.

Pohádky krve Bb-prvotina, individualistické básně, opovržení vůči měšťákům

Torzo života Bb -básně v duchu anarchismu, zároveň láska k rodné krajině, inspirace lidovou písní

Melancholická pouť Bb- lyrický cestopisný deník, zároveň intimní zpověď společenského vyděděnce . Anarchismus už ho neláká, ocitá se na křižovatce, ale žádný směr ho nepřitahuje. Obrazy rodné země a domova

Sluneční hodiny Bb- Tuláctví, touha po volnosti, ale zároveň důvěra v budoucnost

Měsíce -Bb- každému měsíci v roce je věnována báseň. Tomana zajímá plynutí času. Časté jsou motivy venkovské krajiny, prostých lidí, cest a polí. Je to jakási tichá poezie, prosba, téměř modlitba.Některé básně sbírky:

 

 

 

Stoletý kalendář Bb- opět motiv tuláctví, ale také lásky k domovu

 

 

 

Viktor Dyk 1877-1931

Nepatřil do okruhu autorů scházejících se v olšanské vile. Pocházel z Mělnicka. Studoval práva, pracoval jako novinář. Za svou literární a politickou činnost byl vězněn.Po r. 1918 byl senátorem. Zahynul tragicky v Jaderském moři.

Vyšel ze symbolismu. Zdůrazňoval gesto individuální vzpoury. Měl ironický a satirický pohled na skutečnost.Jeho poetika je chudá na metafory. Spíše v ní najdeme opakování a paralelismy. Obsahově jde o motivy vzpoury a zápasu člověka o vysoké ideály, zároveň také o smutné smíření s marností tohoto boje . Básník touhy a deziluze.

Pokračoval v tradici Nerudy, Havlíčka- psal vlastenecká témata a stal se národním básníkem v době našeho zápasu o svobodu a samostatnost.

Vrcholem jeho tvorby je tzv. válečná tetralogie: Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok: jedná se o 4 Bb, Dyk píše o národu a jeho osudu, komentuje politické dění. Připomíná, že ani po dosažení cílů nelze složit ruce do klína- v básni Píseň noci 29. října . Vlastenecky laděná je báseň Země mluví.

Satiry a sarkasmy Bb

Pohádky z naší vesnice Bb sbírky satirické poezie. Dyk kritizuje nedostatky české povahy- politické opatrnictví, tzv. kondelíkovštinu, nedostatek odvahy

Milá sedmi loupežníků B-poema. Hrdinkou je dívka, která se přidala k loupežníkům a stala se jejich milenkou. Když loupežníci ze žárlivosti zabijí toho, kterého měla nejradši, zradí je.Prozradí četníkům jejich úkryt. Jsou pak pochytáni a popraveni. V díle ožívají znaky romantismu - osudová láska, zrada, lidé na okraji společnosti, rebelství. Je tím tvořena neobvyklá paralela: anarchismus//romantičtí vyvrhelové.

Téma věrnosti a zrady je i v básni Giuseppe Moro

Dyk psal také dramata. Vytvářel tzv. problémová dramata, vyjadřoval se v nich k morálním problémům českého národa. Nejznámější je Zmoudření Dona Quijota : na motivy Cervantesova románu. Don Quijote putuje za přeludem krásné dívky a chce vykonat velké činy. V závěru hry pozná svůj omyl a je z iluzí vyléčen. Zároveň psychicky zlomen umírá.

Novela Krysař zpracovává starou německou pověst:

 

 

 

Vyvrcholením Dykovy poválečné tvorby je Bb Devátá vlna: uvědomuje si plynutí času a blížící se konec života. Do básní se promítá také zážitek matčiny smrti.Dyk vede pomyslný dialog s Jiráskem, Vrchlickým, Březinou, Němcovou, Nerudou. Básně už nejsou sarkastické a ironické, spíše smířené .

 

 

 

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode