V 80. letech 14. století se prohlubuje rozpor mezi teorií a praxí církve. Je pořízen první úplný překlad bible na našem území - tzv. Drážďanská -leskovecká bible. Každý tedy může srovnat, jak se církev chová a je-li její učení v souladu s jejím vystupováním. Objevují se kritikové, kteří poukazují na to, že není vše tak, jak říká Písmo.
Konrád Waldhauser - kázal německy, působil na pražský německý patriciát
Matěj z Janova - psal latinské spisy kritizující církev, byl donucen své myšlenky odvolat
Jan Milíč z Kroměříže - Kázal česky, byl značně radikální, proto byl obviněn z kacířství
Tomáš Štítný ze Štítného - navštěvoval Milíčova kázání. Psal traktáty - poučení o filozoficko-teologických otázkách, psané vytříbeným slohem :
- Knížky šestery o obecných věcech křesťanských
- Řeči besední : původně pro děti, psáno formou otázek a odpovědí / základní náb. vědomosti /
- Řeči sváteční a nedělní : úvahy nad motivy z evangelia
- Knížky o šašiech: alegorický traktát , pravidla šachu jsou tady jako ideál chování
Význam: psal česky, srozumitelně a přitom uměleckým jazykem. Zpřístupnil náročná témata širším vrstvám. Nápravu společnosti viděl v plnění povinností jednotlivce.